Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
VŠCHT PrahaÚEM → Digitální nákup → Digitální nákup - příspěvky z roku 2020 → eBF2020: Digitalizace nákupu
iduzel: 56703
idvazba: 66281
šablona: stranka
čas: 19.8.2022 03:10:11
verze: 5118
uzivatel:
remoteAPIs:
branch: trunk
Server: 147.33.89.150
Obnovit | RAW

eBF2020: Digitalizace nákupu

Úvodní přednáška druhého dne eBF konference byla zaměřena na digitalizaci nákupu a proběhla formou panelové diskuse pěti expertů, kteří pokrývali široké spektrum zkušeností od pivovarnictví, přes energetiku až po zdravotnictví. Diskuse byla rozdělena na obecnou část, kde experti představili svůj pohled na problematiku digitalizace a konkrétní část, kde jsme se seznámili s konkrétními programy, které firmy v oblasti digitalizace již realizovaly.

Jsem rád, že přednášející hned na začátku vysvětlili klíčové pojmy: digitalizace se týká dat, zatímco elektronizace a automatizace se týká procesů, které probíhají automaticky za neustálé kontroly nákupčího, a robotizace je již zcela automatizovaná, bez lidského zásahu.

Svůj příspěvek jsem pojal jako shrnutí toho nezajímavějšího, co v úvodní hodině zaznělo, opatřené poznámkami a komentáři někoho, kdo se o digitalizaci zajímá a mnohokrát se s ní setkal v rámci studia i v práci.

Proč digitalizovat

 

 Všichni přednášející vycházeli z předpokladu, že jakákoli digitalizace je správná, protože to ušetří náklady, sníží složitost procesů, zvýší efektivitu lidí a eliminuje práci bez přidané hodnoty. Je otázka, zda to tak vnímají i ředitelé a majitelé firem, které ještě nedigitalizovaly.  Pro mě osobně, jako zástupce mladší generace, je obtížné pochopit, že ve firmách ještě existují procesy a činnosti, které ještě nejsou plně digitalizované. Vždyť v dnešní době musí být všechna rozhodnutí založena na datech! Jenže potom se vrátím do firemní reality, představím si všechny papírové schvalovací procesy, a okamžitě chápu, proč pořadatelé tento blok na konferenci zařadili a jak užitečný pro většinu firem bude.

Určitě stojí za zmínku, že digitalizace dat je i ekologičtější: nemusíme vše tisknout a následně kus papíru posunovat po v rámci společnosti, aby ho všech deset lidí důležitě podepsalo. Na všechno stačí jeden klik v počítači. V pozdější přednášce, věnované elektronickému podpisu zazněly i další výhody elektronizace schvalování smluv: úspora času i administrativních nákladů, přehled o tom, kde se smlouva nachází, nemožnost ji změnit, snadná dohledatelnost.

Na druhou stranu, na přednášce nezaznělo, že i technika může někdy stávkovat a že nemusí být na škodu mít klíčová data v digitální i fyzické formě. Také nezaznělo, že digitalizované firmy jsou zranitelné před útoky hackerů a musejí proto investovat nemalé částky do kyberbezpečnosti. Možná by stálo za to, věnovat se tomuto tématu na jedné z příštích konferencí.

Během přednášky jsem si kladl otázku, jak bude probíhat spolupráce mezi lidmi a stroji. V pozdější diskusi zaznělo, že se mohou opakovat obrázky z první průmyslové revoluce, kdy dělníci ničili stroje, které jim braly práci. Já si myslím, že spějeme k mírové koexistenci. Některé procesy budou vykonávat stroje a jiné zůstanou v kompetenci lidí. Které budou které, je ovšem zatím ve hvězdách.

 

Interní a externí data

 

Přednášející zdůraznili, že bychom měli digitální nákupní data rozdělit na Interní, tzn. zadávání dat v digitální formě, jejich uchovávání, analýza a měření výkonnosti, a Externí, tzn. databáze, ze kterých vyčteme, že dodavatel je na tom finančně špatně, nebo sdílení dat s dodavateli. Málokterá společnost pokročila v obou oblastech. Z přednášky jsem také pochopil, že nejtěžší není data získat, ale něco s nimi udělat. Dokáži si představit, že během Covidové krize měly firmy s přístupem ke spolehlivým interním i externím datům velkou výhodu a mohly rychleji reagovat.

 

Digitální měření výkonosti

 

Pro mě osobně byla mimořádně inspirativní sekce o digitalizaci měření výkonosti prostřednictvím automatizovaných reportů a KPI (klíčových ukazatelů výkonu). Probíhá to tak, že systém (nebo člověk) data v pravidelných intervalech sumarizuje, porovná se stanoveným benchmarkem, vygeneruje report a ukáže oblasti, ve kterých oblastech je potřeba ještě zapracovat.

Současně je možno výstup analýzy zobecnit do "poučení pro příště" a tyto využít při řešení dalších obchodních případů: na co si dát pozor, které aspekty zdůraznit, co nikdy neakceptovat.

 

Kde a jak s digitalizací a elektronizací začít

 

Je skvělé, že přednáška nebyla určena pouze zkušeným digitálním nomádům, ale i menším firmám, které s digitalizací teprve začínají. Jeden z přednášejících udeřil hřebík na hlavičku, když řekl, že důležité je někde začít a nemusí to být nic převratného ani nejsou potřeba velké investice. Postačí třeba i obyčejný excel. Současně s prvními kroky by si měla firma pečlivě zanalyzovat, která data a procesy stojí za digitalizaci z hlediska využití a očekávaných úspor. Úspěšná digitalizace a elektronizace vyžaduje jasnou strukturu a promyšlený plán, jak ji uvést v život. Neméně důležité je hned na začátku získat podporu vedení, které sedí na budgetu, a ´naverbovat´ kolegy, kteří přijdou s novým procesem do styku. Pokud je získáme na svou stranu, budou nápad dále šířit a pomohou nám v kritických okamžicích, kdy nebude nic fungovat. 

 

Digitální nákup pro začátečníky a pokročilé

 

Podstatná část přednášky byla samozřejmě věnovaná  digitalizaci a elektronizaci nákupu. Experti zmínili celou paletu nástrojů:  e-katalogy položek, které firma nakupuje v zanedbatelném množství, e-aukce pro větší nákupy a zakázky. Z vlastní zkušenosti znám katalogový nákup často objednávaných reklamních předmětů jako jsou tužky a bloky, které nevyžadují schválení vyšším managementem. E-aukce zase mají pozitivní efekt na konečnou cenu a soupeření firem je touto formou o mnoho jednodušší.

Díky konferenci se ze mě stal přesvědčený fanoušek elektronizace nákupu: Zadavatel má doma nebo v práci dostatek času a prostoru rozmyslet si, co opravdu potřebuje, v jakém množství a jaké specifikaci. Po vyvěšení požadavku pak pouze čeká na nabídky dodavatelů. Díky elektronické platformě si může jednotlivé nabídky snadno porovnat, určit si důležité parametry výběru a následně se rychle rozhodnout. Následně ani nemusí vytáhnout paty z domu a může vše potvrdit elektronickým podpisem smlouvy a automaticky vygenerovat objednávku a tu pak v rámci digitalizovaného Source to Pay zaplatit.

Skutečně pokročilé nástroje digitalizace a elektronizace nedostaly v úvodní hodinové diskuzi takřka vůbec prostor. Mezi tyto pokročilé nástroje patří elektronizace a automatizace procesu Procure to pay,  reporting,  automatizovaný tok materiálu a informací od skladu až po spotřebu nebo automatizovaný help desk pro dodavatele. Těm byl věnován především první odpolední modul.

 

Co můžeme od zítra dělat jinak?

 

Přes všechna pozitiva mi úvodní přednáška připadala trochu chaotická a chyběl jasný závěr. Myslím si, že úvodní přednáška byla přínosná především pro firmy, které s digitalizací a elektronizací teprve začínají, nebo pro manažery, kteří chtějí pochopit, co to vlastně elektronizace nákupu je a jaké má přínosy. Jako student jsem si odnesl mnoho zajímavých myšlenek. Jako nákupčí bych se držel doporučení, začít v malém a udělat první krok. Určitě bych také poslechl doporučení pečlivě si digitalizaci promyslet a získat na svou stranu vedení i kolegy.

O autorech:

Patrik Nátr, Gabriel König, Štěpán Černohouz, Jakub Nademlejnský

Autoři jsou studenty pátého ročníku specializace Logistics and Supply Chain Management.

Aktualizováno: 23.11.2020 12:48, Autor: Ph.Dr. Jan Vašek, M.Sc.

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČO: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Copyright VŠCHT Praha 2021
Za informace odpovídá Oddělení komunikace, technický správce Výpočetní centrum

VŠCHT Praha na sociálních sítích
zobrazit plnou verzi