Ve svém zdařilém článku, který naleznete zde, sdílí Petra Ingerová[1] zkušenosti se zaváděním Dynamického nákupního systému na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Článek byl publikován v časopise Veřejné zakázky.
Domnívám se, že DNS si může najít místo i v soukromém nákupu, primárně jako alternativa k rámcovým smlouvám pro všechny opakovaně nakupované nákupní kategorie, u kterých však nelze uvést kompletní seznam výrobků nebo u kterých se neustále vyvíjí specifikace.
Jelikož koncept elektronizace nákupu formou DNS není tak dobře známý jako Nákupní katalogy nebo Rámcové smlouvy, doplňuji hlavní článek o dva úryvky z článků Zuzany Profousové zveřejněné na webu epravo.cz, které velmi hezky vysvětlují výhody DNS proti rámcové dohodě i typické nákupní kategorie, kde koncept nalezne uplatnění.
DNS versus rámcová dohoda[2]
DNS je někdy nazýván elektronickou rámcovou dohodou (Dvořák et al., 2017) především proto, že oba instituty slouží k uspokojování opakujících se potřeb zadavatelů, u nichž je žádoucí zefektivnění jejich pořizování. Proti rámcové dohodě má však DNS několik výhod. Především jej lze zavést na jakoukoliv dobu, a to i na dobu neurčitou (rámcovou dohodu lze uzavřít až na výjimečné případy pouze na dobu 4 let). Předmět veřejných zakázek při jeho zavádění postačí definovat obecněji a kdykoliv v průběhu trvání systému lze zadat předmět konkrétně definovaný se zohledněním například aktuálních funkcionalit a potřeb daného zadavatele. Toto je veliká výhoda oproti rámcovým dohodám, u nichž například v případě výpočetní techniky dochází k tomu, že nastavené technické podmínky a parametry po určité době zastarávají a buď nejsou pro zadavatele dostatečné, anebo případně ani splnitelné.
Další výhodou DNS je jeho trvalá otevřenost. Do DNS mohou kdykoliv v průběhu trvání vstupovat noví dodavatelé (jde o tzv. zařazení dodavatele do zavedeného DNS), a to za stejných podmínek jako dodavatelé zařazení při zavedení DNS. Zvyšuje se tím konkurence mezi dodavateli, což může přinášet i značné úspory, eliminuje se riziko toho, že systém skončí dříve, než bylo plánováno, což u rámcových dohod také občas nastává. Pokud je DNS využíván v rámci centralizovaného zadávání, pak se na rozdíl od rámcové dohody může také kdykoliv průběhu trvání DNS měnit bez dalšího okruh pověřujících zadavatelů. (To lze využít zejména v případech nových „projektů“ centralizovaného zadávání, kdy se na počátku někteří pověřující zadavatelé zdráhají připojit nebo například vzniknou později.)
Pro které nákupní kategorie DNS použít[3]
Institut DNS v současné podobě umožňuje zadavatelům efektivně pořizovat dříve velmi složitě nakupované komodity. Využití nachází zejména tam, kde zadavatel pořizuje určité plnění opakovaně, potřebuje jej pořizovat v relativně krátkém čase, rámcová dohoda však pro něj není vyhovující buď z důvodu že předmět plnění nelze vymezit přesně (například jde o velmi rozsáhlý soubor činností či zboží) nebo nelze vymezit neměnně (typicky v oblasti ICT, ve zdravotnictví, ve vědě, kde v průběhu doby trvání rámcové dohody dochází k značnému vývoji a původně stanovené technické požadavky už neuspokojují aktuální potřebu).
Asi nejznámějším případem využití DNS (a to již za předchozí právní úpravy) je Poskytování služeb komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy (KIVS), velmi časté jsou DNS právě na ICT komodity, dodávky léčivých přípravků či zdravotnických materiálů, kancelářské potřeby či nábytek.
Využití DNS je možné ale i v oblasti služeb, například služeb oprav, údržby majetku zadavatele, anebo projekčních služeb. Lze tedy uzavřít, že nová právní úprava DNS přináší do českého právního prostředí nástroj skutečně flexibilní. Vyhne-li se rozhodovací praxe přílišnému formalismu při rozhodování sporných otázek o něm, lze předpokládat jeho mnohem širší využití.
[1] Profousová, Zuzana (2019) „Dynamický nákupní systém dle nové právní úpravy, nejasnosti a rizika – díl první, https://www.epravo.cz/top/clanky/dynamicky-nakupni-system-dle-nove-pravni-upravy-nejasnosti-a-rizika-dil-prvni-109566.html.
[2] Profousová, Zuzana (2019) „Dynamický nákupní systém dle nové právní úpravy, nejasnosti a rizika – díl druhý, https://www.epravo.cz/top/clanky/dynamicky-nakupni-system-dle-nove-pravni-upravy-nejasnosti-a-rizika-dil-druhy-109567.html
[1] Ingerová, Petra (2019) „Dynamický nákupní systém – zkušenosti MPSV,“ Veřejné zakázky (3), 59-60.