Počkejte prosím chvíli...
Nepřihlášený uživatel
VŠCHT PrahaÚEM → Digitální nákup → Digitální nákup - příspěvky z roku 2020 → Digitalizační dovednosti firmy v praxi

Digitalizační dovednosti firmy v praxi

Společnosti a jejich procesy se postupně digitalizují, elektronizují či dokonce digitálně transformují tím, že převádějí analogová data na digitální, transformují data na informace, zavádějí elektronické nástroje pro zefektivnění mnoha firemních procesů, vytvářejí e-shopy, používají chatboty, učí se využívat digitální nástroje průmyslu 4.0, radikálně mění svůj obchodní model a přicházejí s novou hodnotovou nabídkou.

Čím výše se v pyramidě digitální transformace posouváme, tím větší operativní efektivita i strategický přínos. Bohužel, ve snaze inovovat někdy trochu zapomínáme, že každá stavba je pouze tak stabilní, jak pevné jsou její základy. My se proto v tomto článku vrátíme digitalizaci a digitalizaci dat, tedy fundamentům, na kterých stojí a padá každá digitální iniciativa společnosti. Navíc data transformovaná do využitelných informací představují klíčovou konkurenční výhodou, a ne nadarmo již před sto lety rakouský básník a překladatel Stefan Zweig prohlásil: „Informace znamená všechno; za války jako v míru, v politice jako ve finanční sféře.“

V tomto příspěvku definujeme veledůležitý koncept Digitalizační dovednosti firmy, který měří schopnost transformovat data na informace. V praxi si myšlenku ilustrujeme na jednoduchém příkladu sběru externích dat pro strategickou marketingovou analýzu. Na závěr nabídneme jednoduchý test Digitalizačních dovedností vaší firmy a doporučíme další kroky.

Digitalizační dovednosti firmy

Pro potřeby tohoto článku pracujeme termínem Digitalizace, který definujeme úzce jako proces transformace hrubých digitálních dat na využitelné informace. Digitalizační dovednost firmy[1] je potom schopnost firmy transformovat data na využitelné informace a spočívá na třech pilířích: Data, Autorizace a Zpracování (viz Diagram I), které si nejdříve stručně vysvětlíme a následně ilustrujeme na praktickém příkladu.

Pokud jde o samotná Data, zajímá především jejich objem, rychlost a rozmanitost.[2] Například firma sbírá data v reálném čase o zákaznících a tyto informace využívá cenové diskriminaci na svém e-shopu, k zasílání speciálních nabídek či k plánování optimální pobočkové sítě. Firmy si také mohou vytvořit sofistikované platformy, prostřednictvím kterých sbírají veřejně přístupná data pro další analýzu. Pokud firma neumí Data vytvářet, nemá k nim přístup, nedokáže je sdílet ani uchovávat, nemůže se správně rozhodovat ani adaptovat.

Za druhé, firmy potřebují Autorizaci data využít, to znamená, že zpracovávaná data musejí být v souladu s legislativou, musejí být odsouhlasena s obchodními partnery a zainteresovanými stranami a jejich využití musí být v souladu s firemními pravidly a hodnotami. Nedávné skandály technologických gigantů ukázaly, že zanedbání nebo dokonce flagrantní porušení Autorizace může firmu poškodit

finančně i reputačně. Je proto důležité, aby firma měla jasná pravidla i experty, kteří se budou zabývat etickou stránkou dat.

Za třetí, firma potřebuje nasbíraná data Transformovat na informace, to znamená analyzovat, vizualizovat a reportovat. I tato oblast v současnosti prochází prudkým rozvojem, stačí zmínit obrovské množství literatury zaměřené na měření výkonosti, vizualizaci dat, analýzu velkých dat, atd.

Zdroj: Ritter a Pedersen (2020)

Aplikace v praxi

Pro názornou ilustraci celého konceptu jsme vybrali jednoduchý příklad z farmaceutického průmyslu, kde jsme zkoumali, jak manažeři využívají externí data v procesu vytváření marketingové strategie, tedy rozhodnutí jak a za kolik současný produkt prodávat, jakým distribučním kanálem, kdo je klíčový koncový zákazník a jaké nové produkty stávajícím i novým obchodním partnerům nabídnout.

I. Data

Společnost pro marketingovou strategickou analýzu intenzivně využívá externí data, která nakupuje od specializovaných externích společností. Jedná se o podrobné databáze s údaji o všech hráčích na trhu, jejich výrobcích, velikosti poptávky, reálných prodejů, výrobků a cen. Jejich digitalizace (tedy převedení z analogové do digitální formy) výrazně zkrátila čas, za který se k firmě data o konkurenci dostanou, a znásobila množství disponibilních dat.

II. Autorizace

Společnost nepovažuje nakupovaná externí data za riskantní nebo problematické z hlediska legislativy, partnerských smluv a spolupráce nebo etiky.

III. Transformace

Vzhledem k tomu, že databázi si může koupit každý, plyne konkurenční výhoda až z následného správného zpracování a interpretace těchto dat z hlediska benchmarkingu, optimalizace procesů, nastavení ceny, plánování reklamy a cílení na zákazníka, modifikace existujících a vývoj nových výrobků či změny obchodního modelu.

Konkrétním příkladem Transformace dat na informace je plánování a optimalizaci distribuce, kde firma vhodně kombinuje interní a externí data: „Samozřejmě vycházíme z prodaných kusů za minulé období a z obecné poptávky v regionu, podle které se nastavuje optimální množství, které by měly lékárny mít k dispozici, a podle toho se plánuje i výroba. … Co se týče navyšování počtu lékáren a skladů, využíváme externí data ke sledování pokrytí, aby měli zákazníci naše léky v dostatečné dojezdové vzdálenosti, a také sledujeme, jak dlouho trvá doprava z našich skladů, a následně se snažíme celý distribuční proces optimalizovat.“

Interpretace Digitalizačních dovedností ve zkoumané firmě

V ideálním případě jsou všechny tři pilíře Digitalizačních dovedností stejně silné a firma je harmonicky rozvíjí. Bohužel, zkušenost ukazuje, že tomu tak obvykle není. Již jsme zmínili nebezpečí nedostatečné Autorizace, ale stejně škodlivý je i nezvládnuté uchovávání dat, které může vést k úniku dat o platebních kartách nebo třeba zdravotní dokumentace pacientů. Neschopnost data Transformovat potom vede k informačnímu paradoxu,[3] kdy se „topíme se v datech, ale žízníme po informacích.“

Pokud se vrátíme ke zkoumané farmaceutické firmě, nacházíme rezervy především v Datech a Autorizaci. Firma volí poměrně snadnou metodu, jak externí Data získat. Nabízí se však otázka, zda tato Data poskytují opravdu komplexní obrázek o vnějším prostředí, či zda by firma neměla zkoumat i „méně zřejmá“ marketingová data o chování „svých“ B2B zákazníků nebo třeba o budoucích trendech. Pokud jde o Autorizaci, je zřejmé, že firma toto téma v současnosti nepovažuje za prioritu. Může se však stát, že se firmě tato „zaostalost vymstí,“ jakmile začne sama sbírat externí data nebo je nakupovat z méně „prestižních“ zdrojů. Naopak, Transformace se zdá být na dobré úrovni a firma dokáže data transformovat na relevantní informace a ty smysluplně využít.

Otestujte Digitalizační dovednosti své firmy

V přiložené Tabulce II. naleznete jednoduchý test Digitalizačních dovedností své firmy. Stačí, když každou otázku ohodnotíte na škále od jedné (vůbec) do šesti (naprosto) a výsledek zaznamenáte v Paprskovém grafu. Výsledek tohoto testu vám poskytne hned několik užitečných impulsů:

  • Plocha paprskového grafu indikuje celkovou úroveň Digitalizačních dovedností. Pokud jste dopadli „špatně,“ nebo hůře, než byste si přáli, doporučujeme s tím neprodleně něco dělat. Je totiž pravděpodobné, že slabina v základech torpéduje úspěch ostatních digitálních iniciativ.
  • Pokud se jedna oblast jeví výrazně slabší než ostatní, doporučujeme se na ni primárně zaměřit a teprve potom se věnovat rozvoji zbývajících dvou. Domníváme se totiž, že firma dosáhne optimálního výsledku, pokud jsou všechny tři facety Digitalizačních dovedností firmy v rovnováze.
  • Pokud vám v rámci pod-kategorie vyšla jedna odpověď výrazně hůře než ostatní, je dobré se nad důvody zamyslet a přijmout vhodná nápravná opatření.
  • Pokud se výsledky testu mezi členy týmu výrazně liší, doporučujeme zorganizovat neformální setkání, kde si rozdíly vyjasníme. Především pro manažery se jedná o neocenitelnou zpětnou vazbu a jasný signál, že něco není v pořádku.
  • Konečně, velmi zajímavé je i srovnání s konkurencí. Je digitalizace zdrojem konkurenční výhody nebo jsme naopak pozadu? A co s tím.

Každou otázku hodnoťte na škále od 1 (vůbec) do  6 (naprosto) a následně zobrazte v Paprskovém grafu.

Hodnocení

 

Data

 

Generujeme data, která potřebujeme? 

 

Máme přístup k datům, která potřebujeme?

 

Sdílíme data s těmi, kteří je potřebují?

 

Uchováváme data efektivně a bezpečně?

 

Celkem:

 

Autorizace

 

Splňuje sběr, zpracování, přístup a uchovávání dat všechny legislativní požadavky?

 

Máme cyklus nakládání s daty vhodně zajištěn z hlediska smluv, bezpečnosti …?

 

Dohodli jsme si s partnery, jaká data budeme sdílet a v jakém režimu?

 

Odpovídá nakládání s daty pravidlům a etickým požadavkům naší společnosti?

 

Celkem:

 

Transformace

 

Disponujeme vhodnými nástroji k analýze dat?

 

Disponujeme potřebnými znalostmi a dovednostmi k analýze dat?

 

Umíme data vhodně vizualizovat, tak aby byla přehledná a snadno pochopitelná?

 

Zavedli jsme relevantní reporting, který pracovníkům umožňuje na jejich základě efektivně rozhodovat?

 

Celkem:

 

Zdroj: vlastní zpracování na základě Ritter a Pedersen, 2020.

Závěr

V tomto příspěvku jsme se zaměřili na digitalizaci dat, ve smyslu transformace dat na relevantní informace. Bohužel, na tuto zásadní oblast digitální transformace se dnes neprávem zapomíná a mnoho firem „usnulo na vavřínech.“ I proto je důležité vrátit se k základům, zamyslet se nad současnou úrovní Digitalizačních dovedností firmy a neprodleně zjištěné slabiny eliminovat. Věříme, že náš jednoduchý test firmám pomůže napřít úsilí správným směrem a učinit z digitalizace zdroj konkurenční výhody. 

Autoři:

Jan Vašek, Berková Kateřina, 2020

[1] Celá sekce čerpá z výzkumu prof. Ritter, T., & Pedersen, C. L. (2020). Digitization capability and the digitalization of business models in business-to-business firms: Past, present, and future. Industrial Marketing Management86, 180-190.

[2] McAfee, A., Brynjolfsson, E., Davenport, T. H., Patil, D. J., & Barton, D. (2012). Big data: the management revolution. Harvard business review90(10), 60-68.

[3] Velmi hezky a obšírně je informační paradox vysvětlen např. https://technologyandsociety.org/information-paradox-drowning-in-information-starving-for-knowledge/

Aktualizováno: 4.1.2021 15:04, Autor: Ph.Dr. Jan Vašek, M.Sc.

VŠCHT Praha
Technická 5
166 28 Praha 6 – Dejvice
IČ: 60461373
DIČ: CZ60461373

Datová schránka: sp4j9ch

Za informace odpovídá: Ústav ekonomiky a managementu
Technický správce: Výpočetní centrum

Copyright VŠCHT Praha
zobrazit plnou verzi