Jak se vyznat v digitální terminologii

Problematiku terminologie v sociálních vědách nádherně shrnuje tento citát: „V příkrém kontrastu s technickými a přírodními vědami, má prakticky každý termín, který používají sociální vědy, hned několik možných významů (polysémie), a pro každý koncept, existuje hned několik vhodných termínů (synonyma). Navíc, kdykoli sociální vědec v průběhu svého výzkumu zjistí, že potřebuje nový termín, a navrhne neologismus, setká se se silným odporem ze strany svých kolegů (skepticismus).“[2]

Tato pojmová nevyhraněnost je na jednu stranu výhodná, protože termíny mohou snadno reflektovat vývoj společnosti a poznání. Na druhou stranu je to i nevýhoda, protože tentýž termín může v odlišném místě, čase, kontextu či mysli jedince znamenat něco zcela jiného. Ilustrujme si to na jednoduchém termínu „televizor“ a jeho proměně za posledních 100 let.[3] Ve třicátých letech by si náš respondent pravděpodobně pod tímto pojmem představil „elektrickou televizi,“ v padesátých „černobílou televizi,“ v šedesátých „televizi s dálkovým ovládáním,“ v sedmdesátých „barevnou televize,“ v osmdesátých třeba „kabelovou“ či „přenosnou,“  v novém tisíciletí potom „plochou,“ „digitální,“ „HD,“ „plazmovou“ „Smart,“ „3D,“ atd. A televize se nevyvíjela pouze technologicky, ale i z hlediska délky vysílání, počtu stanic, obsahu, interaktivity, penetrace či postoje uživatelů.

My se v tomto příspěvku zaměříme na současný stav terminologie, která se vztahuje k fenoménu, který můžeme zjednodušeně nazvat digitální revoluce. V první části se pokusím vyjasnit (ne)existenci významových rozdílů mezi termíny digitální, digitizace, digitalizace, elektronizace a digitální transformace. Následně se krátce zamyslím nad ustáleným termínem „e-procurement“ a nově vznikajícím termínem „digitální nákup.“ Ve třetí části prodiskutujeme pravidla pro zavádění nového termínu, a na úplný závěr potom formuluji pragmatické doporučení pro autory populárních i odborných textů.

Digitální

Zcela specifickou pozici si v literatuře vydobyl termín „digitální“ a stojí za to mu věnovat celou kapitolu. Historický exkurz do vývoje termínu „digitální“ a jeho stále širší užití nalezneme třeba v Oxfordském slovníku.[4] Slovo „digitální“ používáme dnes v mnoha úzkých a velmi specifických významech. V Tabulce I. uvádím významy, které nalezneme ve slovníku Merriam-Webster[5] a se kterými se setkáme i češtině. V současnosti však jednoznačně dominuje velmi široké pojetí termínu „digitální,“ které označuje vše, co se „vztahuje k informačním technologiím,“ např. digitální data, digitální gramotnost, digitální procesy, digitální strategie, digitální transformace, digitální kancelář. V tomto širokém významu definujeme například Digitální organizaci jako zamýšlený výsledek digitalizace a digitální transformace podniku.[6]

Zajímavý přehled o probíhajícím významovém posunu termínu „digitální“ poskytuje Brattli (2016),[7] jenž považuje rozšíření původně dosti specifického termínu „digitální“ za synekdochu, tedy jev, kdy název části použijeme pro označení celku, jinými slovy vše, co se byť jen vzdáleně týká informačních technologií nyní označujeme termínem „digitální“ (např. digitální gramotnost). Mně osobně v článku zaujala i myšlenka, že slovo „digitální“ získalo punc modernosti a prestiže, takže jej nadužíváme, abychom svým myšlenkám a činům dodali váhu[8] (např. Digitální strategie nebo Digitální veřejná správa).

 Trochu kontroverzní je pak pohled Shilnikova a kol. (2020),[9] kteří se na termín dívají z lingvistického hlediska a tvrdí, že slovo „digitální“ ve spojeních jako „digitální svět“ či „digitální business“ odráží radikální změnu vnímání světa okolo nás i kulturních hodnot společnosti, a vytváří nový typ „digitálního člověka.“ Zájemci si v článku mohou prostudovat, co se termínem „digitální člověk“ přesně myslí, a udělat si vlastní názor.

Digitální kontinuum

Digitální revoluce je v plném proudu, což s sebou přináší jednak spoustu nových termínů, jednak významovou neukotvenost klíčových termínů jako „digitizace“ / „digitalizace.“ / „elektronizace“ / „digitální transformace.“ Vždyť jen pro termín „digitální transformace“ nalezneme v odborné literatuře minimálně 23 více či méně zdařilých definic.[10] Někteří autoři výše zmíněné termíny důsledně rozlišují a definují je velmi úzce.[11] Tabulka II nabízí specifické definice jednotlivých pojmů. Na Obrázku I. je potom patrné, že v úzkém pojetí se termíny s výjimkou slova „digitální“ vzájemně nepřekrývají a vytvářejí určité digitální kontinuum (černé obdélníky).

Jiní autoři tyto termíny definují šíře a jednotlivé termíny se do značné míry překrývají (šedé obdélníky). A konečně, mnozí autoři je považují za ekvivalenty (tzn. za vzájemně zaměnitelné) a definují je velmi široce v obecném významu „vztahující se k informačním technologiím“ (bílé obdélníky). Konkrétní příklady úzkého, širšího i obecného použití naleznete v na konci příspěvku v Příloze I. Pro úplnost ještě dodám, že se rozhodně nejedná o jediný pohled, a zájemci naleznou velmi obsáhlou a zasvěcenou terminologickou diskusi např. v článku prof. Strohmeiera.[14]

Ustálené termíny

V některých ekonomických disciplínách se již pro vše digitální ustálil konkrétní termín. Například v oblasti Nákupu a řízení dodavatelského řetězce nalezneme u „e-procurement“ více než 60.000 odborných článků, zatímco „digital procurement“ jich má pouze okolo 500.

Někteří autoři vnímají oba termíny jako ekvivalenty, které se mohou dokonce objevit i v jedné větě. Např: „nevhodnost softwarových platforem, odpor organizace, nedostatek integrace strategických systémů a nezapojení nákupčích veřejného sektoru do designu e-procurement nástrojů považujeme za hlavní překážky efektivní implementace digital procurement.“[15]

Je zajímavé, že i v e-procurementu se setkáme s užším a širším pojetím některých termínů. Například, „e-procurement nástroje“ původně zahrnovaly e-sourcing, e-tendering, e-informing, e-reversed auctions, plánování internetových zdrojů prostřednictvím internetových aplikací a e-spolupráci.[16] V nedávném článku[17]  se však již setkáváme s termínem „digitální nákupní metody,“ který rozlišuje mezi základními digitálními technologiemi, kam patří právě e-procurement, definovaný jako obstarávání zboží a služeb prostřednictvím elektronických nástrojů, zatímco mezi pokročilé digitální technologie patří cloud, IoT nebo 3D tisk. Jinými slovy, e-procurement se stává podmnožinou Digitální nákupu.

Zavádění nových termínů

Při studiu literatury bychom se měli nejdříve seznámit s existující terminologií a snažit se ji ve svých publikacích maximálně využít. Usnadníme tím čtenářům orientaci a přispějeme k akumulaci vědění. Pokud však žádný existující termín nevyhovuje potřebám vašeho výzkumu a potřebujete zavést nový termín, měli bychom se držet těchto doporučení:[18]

• Zamyslete se, zda opravdu nový termín potřebujete,
• Věnujte velkou pozornost samotnému termínu (výstižný, srozumitelný, stručný)

• Přesně svůj termín definujte (výstižně, srozumitelně a stručně),
• Porovnejte svůj termín s již existujícími podobnými termíny (v čem je jiný, v čem je podobný),
• Pokud obsahově posouváte již existující termín (tzn. používáte jej v jiném než „obvyklém“ významu), stručně čtenáře seznamte s rozdíly mezi existující a vaší novou definicí,
• Jasně určete, v jakém kontextu váš termín „platí“ (např. malá firma, veřejná sféra atd).
• Vysvětlete předpoklady, ze kterých váš termín vychází (např. v minulé kapitole jsme si ukázali, že Kosmol a kol. potřebovali zavést nový termín „digitální nákupní metody,“ který je širší než termín „e-procurement“ a který reaguje na nástup nových technologií do řízení nákupu).

Velmi kvalifikovaně a názorně se s novou digitální terminologií vypořádal třeba prof. Strohmeier.[19] Jeho Typologie digitální organizace je pochopitelná na první pohled (viz obrázek): (1) na horním okraji vidíme kontinuum digitální organizace, (2) čtyři úrovně jsou jasně pojmenovány (Neexistující – Operační – Strategické sladění – Strategická integrace), (3) vidíme rozdíl a zapojení operativní- strategické a digitálně strategické úrovně, a (4) přehledně vidíme překrývání Digitalizace a Digitální transformace.   

Vzhledem k tomu, že autor jednotlivé úrovně digitální organizace detailně popisuje, můžeme je snadno ověřit dalším výzkumem a rozšířit je i do dalších oblastí (např. do oblasti nákupu a řízení dodavatelského řetězce).  

Volba vhodného termínu

Je pravděpodobné, že terminologická nejednotnost bude ještě nějakou dobu pokračovat a volba termínu bude záležet především na vkusu autora. Přesto si dovolím všem autorům publikujícím na téma digitalizace doporučit jednoduché pravidlo:

• Pokud je to pro vámi zkoumané téma důležité a užitečné, jasně a úzce definujte jednotlivé termíny a potom je ve svém příspěvku důsledně používejte. Například v příspěvku „Digitalizační dovednosti firmy v praxi“ jsme Digitalizaci definovali velmi úzce jako proces transformace hrubých digitálních dat na využitelné informace.
• Pokud dáváte do kontrastu různé „digi-„ a „e-“ termíny, přesně je definujte a definice se striktně držte.
• Naopak, pokud ve svém příspěvku používáte digi- termín v obecném významu „vztahující se k informačním technologiím,“ vyberte si ten, který se vám nejvíce líbí a držte se jej. A abyste předešli nedorozumění, nezapomeňte čtenáři připomenout, že termín používáte v širokém a obecném smyslu.
• Termín „digitální“ se v obecném smyslu hodí vždy, někdy však zní jako prázdný „buzzword.“
• V češtině neradi opakujeme stejná slova. V odborném textu však čtenáře raději nemaťte a stále používejte stejný termín. Možná to bude působit stylisticky neohrabaně, ale text bude terminologicky srozumitelný.

Závěr

 V tomto příspěvku jsem se pokusil ukázat terminologickou ne-ukotvenost a vzájemné překrývání klíčových termínů z digitální oblasti. Dalším přínosem pro praxi je (1) postupný vývoj termínu digitální směrem k obecnému použití ve smyslu „vztahující se k informačním technologiím,“ (2) možnost definovat digi- termín v úzkém, širokém a obecném smyslu, (3) existence ustálených termínů v některých vědních disciplínách, (4) pravidla pro zavádění nových termínů, a (5) obecné doporučení pro volbu termínu.

Autor:

Jan Vašek, 2020

Příloha I.: Příklady využití termínů v úzkém, širším a obecném smyslu.

[1] Mintzberg, H. (1987). The strategy concept I: Five Ps for strategy. California management review, 30(1), 11-24.

[2] Riggs, F. (1993). Social Science Terminology: Basic Problems and Proposed Solutions in Terminology: Applications in Interdisciplinary Communication. Ed. By Sonneveld, Helmi B. & Loening, Kurt L., Amsterdam/ Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, p. 195-196.

[3] Zdroj: https://www.insider.com/the-evolution-of-tvs-through-the-decades

[4] Zdroj: https://public.oed.com/blog/word-stories-digital/

[5] Zdroj: https://www.merriam-webster.com/dictionary/digital

[6] Zdroj: Strohmeier, S. (2020). Digital human resource management: A conceptual clarification. German Journal of Human Resource Management, 2397002220921131.

[7] Brattli, T. (2016). Recent Semantic Changes for the Term" Digital". Proceedings from the Document Academy, 3(2), 16.

[8] Brattli (2016).

[9] Shilnikova, I. S., Zaykova, I. V., & Pashkova, I. V. (2020). THE TERM DIGITAL IN DIGITAL ENVIRONMENT. Russian Linguistic Bulletin, (2 (22) 2020), 16-20.

[10] Vial, G. (2019). Understanding digital transformation: A review and a research agenda. The Journal of Strategic Information Systems, 28(2), 118-144.

[11] Například zde: https://www.procomputing.cz/2020/06/digitalizace-digitizace-a-digitalni-transformace/?fbclid=IwAR32nrjr2XGwib7SguahmvvoJl6XAp41xDdKBbSsvejE-IIAa3baamxkzg8

[12] Ritter, T., & Pedersen, C. L. (2020). Digitization capability and the digitalization of business models in business-to-business firms: Past, present, and future. Industrial Marketing Management, 86, 180-190.

[13] Upraveno dle: Matt, C., Hess, T., & Benlian, A. (2015). Digital transformation strategies. Business & Information Systems Engineering, 57(5), 339-343.

[14] Strohmeier, S. (2020). Digital human resource management: A conceptual clarification. German Journal of Human Resource Management, 2397002220921131.

[15] Zdroj: McCue, C., & Roman, A. V. (2012). E-procurement: Myth or Reality?. Journal of Public Procurement, 12(2), 212-238. Citace na str. 212. Zvýrazněno autorem.

[16] Pro podrobnou definici každého termínu viz vynikající článek od Knudsen, D. (2003). Aligning corporate strategy, procurement strategy and e‐procurement tools. International Journal of Physical Distribution & Logistics Management. 33(8), 720-734.

[17] Zdroj: Kosmol, T., Reimann, F., & Kaufmann, L. (2019). You'll never walk alone: Why we need a supply chain practice view on digital procurement. Journal of Purchasing and Supply Management, 25(4), 100553.

[18] Suddaby, R. (Ed.). (2010). Editor's comments: Construct clarity in theories of management and organization. Academy of Management Review, Vol. 35, No. 3, 346–357

[19] Strohmeier (2020).

[20] Zdroj: https://www.liberties.eu/cz/news/esd-knihovny-mohou-digitalizovat-knihy/2217

[21] Zdroj: https://www.kurzy.cz/zpravy/552085-franklin-templeton-tri-duvody-proc-investovat-do-technologii/

[22] Ritter, T., & Pedersen, C. L. (2020). Digitization capability and the digitalization of business models in business-to-business firms: Past, present, and future. Industrial Marketing Management, 86, 180-190.

[23] Zdroj: http://www.genealogie.cz/aktivity/digitalizace/

[24] Zdroj: https://portaldigi.cz/digislovnik/

[25] Zdroj: https://www.bozpinfo.cz/digitalizace-ekonomiky-spolecnosti

[26] Zdroj: https://www.vhodne-uverejneni.cz/dulezite-upozorneni-povinna-elektronizace

[27] Zdroj: http://nzvz.cz/2018/09/24/11-otazek-k-elektronizaci/

[28] Zdroj: https://www.euro.cz/byznys/gdpr-ve-zdravotnictvi-u-lekare-ambulance-1402922

[29] Zdroj: https://www.lupa.cz/clanky/elektronicka-revoluce-spisu-v-uradech-a-soudech/

[30] Zdroj: http://www.hcmcomputers.cz/pdf/ps_uh.pdf

[31] Zdroj: https://it-slovnik.cz/pojem/elektronizace/?utm_source=cp&utm_medium=link&utm_campaign=cp

[32] Zdroj: https://www.manutan.cz/cs/mcz/e-procurement

[33] Zdroj: https://www.infodnes.cz/zpravodajstvi/19091-komentar-ombudsmanky-elektronizace-je-krasna-vec-musi-ale-fungovat/

[34] Upraveno dle: Matt, C., Hess, T., & Benlian, A. (2015). Digital transformation strategies. Business & Information Systems Engineering, 57(5), 339-343.

[35] Zdroj: Marie, J. (2016). Výrobní a logistické procesy v podnikání. Grada Publishing as.

[36] https://www.liborfriedel.cz/digitalni-strategie-v-souvislostech

[37] Zdroj: https://www.digiskills.cz/blog/digitalni-transformace

[38] Zdroj: https://www.edizone.cz/fakturace/zavadeni-e-fakturace-ve-verejne-sprave-pokulhava-za-soukromym-sektorem/